Dá se vůbec naučit určitý přízvuk, když jste cizinec? To je zajímavá otázka. Mně se vždycky líbil britský přízvuk. Ale protože jsem se v Británii nenarodila, ani tam nemám nikoho z rodiny, a dokonce tam ani nežiju, byla docela výzva, chtít si tenhle přízvuk osvojit.

Angličtina, stejně jako každý jiný jazyk, má mnoho fonetických variant. Když jste v Londýně, slyšíte úplně jinou angličtinu než např. v Leedsu, v Edinburku nebo dokonce v New Yorku.

Už poměrně dlouho věřím tomu, že všechno, co se nám děje, nám má něco ukázat, a stejně tak věřím, že když se nám něco moc líbí nebo jsme do něčeho nadšení, tak to má taky svůj smysl. Každý z nás je originál a každému se líbí něco jiného. Mně se líbí britská angličtina, taková, jakou mluví například Lucifer Morningstar v seriálu Lucifer.

Taky jsem přesvědčená, že se v životě můžeme naučit cokoli. Úplně cokoli, co si umaneme, pokud pro to máme nadšení a vydržíme u toho dostatečně dlouho tak, abychom se to mohli fakt naučit.

Malá vsuvka: můj oblíbený motivační autor a řečník Randy Gage říká, že bychom měli využívat svůj potenciál naplno. Zlepšovat se v tom, v čem jsme dobří a jít tou cestou, kam nás to táhne. K tomu je potřeba odvaha a odhodlání.

Randy říká: „It's a crime if you do not use your potential (Je zločin, když nevyužíváte svůj potenciál)." Pokud to neděláte, je dost pravděpodobné, že si budete časem připadat tak nějak prázdně. Protože prostě máte na víc.

Jestli cítíte, že byste se měli do něčeho pustit, udělejte to. Nemusíte to být zrovna získávání britského přízvuku :) Třeba se chcete naučit malovat. Nebo kurz tvůrčího psaní. Cokoli, co vás táhne.

Já mám takových oblastí víc. Baví mě jazyky, jak vysvětlovat gramatiku a učit fráze atd., tak i učit se další jazyk sama. Proto se taky učím španělsky - jednou týdně mám hodiny španělštiny přes skype.

Další, co mě baví, je výživa a její vliv na to, jak vypadáme. Na vlasy, pleť atd. Na to mám anglický blog Whatyouneedforbeauty.com

Ale abych se vrátila k tomu britskému přízvuku. Když si něco umanu, tak do toho jdu. Takže jsem se rozhodla na tom zapracovat. Potlačit svůj slovanský přízvuk a získat přízvuk co nejvíc podobný britským rodilým mluvčím.

Nevyhlašovala jsem žádnou veřejnou výzvu, na mě totiž tyhle věci, bůhvíproč, fungují opačně. Veřejné výzvy na mě vyvíjejí tlak, který mě stresuje; raději dělám věci jen sama pro sebe, bez nějakých prohlášení, a pak ukážu výsledek. Nacvičování toho, aby moje angličtina měla britský přízvuk (nebo alespoň se k tomu blížila) jsem s přestávkami dělala asi 3 měsíce – některý týden to bylo každý den, ale poslední měsíc už jen tak jednou až dvakrát týdně. Zdá se mi, že když prolomíte nějakou hranici nebo získáte určitý grif, tak to pak jde jaksi líp samo.

Že je správná výslovnost důležitá, to jsem věděla vždycky: v angličtině je to nutnost, aby vám bylo rozumět a nedošlo k trapasu (beach vs. bitch, coke vs. cock). Nikdy jsem ale tolik nevnímala rozdíl mezi britskou a americkou výslovností a přízvukem, a nikdy jsem si nevšimla, jak vlastně byla moje angličtina směsicí obojího :) A k tomu říznutá českým přízvukem.

Za těch pár měsíců jsem o tom, v čem vlastně britský přízvuk spočívá, získala tolik informací, že je s radostí předávám dál v hodinách angličtiny. A nacvičuju dál.

Možná vás bude zajímat, jak jsem se to učila. Z videí na youtube – nejvíc od Jade Joddle a z kanálu Learn English with Papa Teach Me. A naučila jsem se nazpaměť docela dlouhou báseň od Chestertona – má 7 slok a trvá skoro 5 minut. Učila jsem se ji postupně: každý den jsem přidávala vždycky dva verše. Po pravdě, když jsem s ní začala, pochybovala jsem o tom, jestli se ji zvládnu celou naučit, ale říkala jsem si, že to zkusím. A podařilo se.

Takže pokud cítíte, že vám to někam táhne, něco se chcete naučit, něco změnit - udělejte to. Věřte, že to dokážete. Protože když si myslíme, že něco dokážeme, tak to dokážeme. A naopak. Myšlenky mají velkou sílu.