Nedávno jsem psala, že se chci naučit španělsky. Bylo to 2 měsíce před tím, než jsme měli jet na dovolenou. Výsledek: nenaučila jsem se. Nerada to přiznávám. Já, která jsem vždycky měla pevnou vůli - díky tomu jsem se taky sama naučila anglicky a vycvičila si postavu v posilovně. Ale k něčemu to přece jen bylo dobré. Zjistila jsem, bez čeho se při učení jazyka neobejdete.

Proč jsem se tedy tu španělštinu nenaučila? Zvlášť když jsem splnila podmínky, které jsou k naučení jazyka potřeba?

Těch důvodů je víc. Neučila jsem se každý den, ale jen občas, neopakovala jsem a nenaučila jsem se konkrétní věty, které jsou v praxi potřeba. Kdybych to bývala udělala, výsledky by byla úplně jiné. Každopádně v tvrdé realitě ve Španělsku jsem pořádně litovala, že jsem to tak zanedbala.

Prostě jsem to těžce podcenila, a vím i proč. Spoléhala jsem se na to, že dost věcí odhadnu, protože španělština má některá podobná slova s francouzštinou i s angličtinou a jako taková podvědomá berlička bylo to, že v nejhorším případě se vždycky domluvím anglicky. A nakonec to taky tak dopadlo.

Angličtina vám ale nepomůže vždycky a všude. Když jsme přiletěli do Malagy a potřebovali jsme se dostat autobusem do městečka jménem Nerja, tak mi angličtina nebyla nic platná.

Na zastávce na letišti jsem se obrátila na řidiče, který stál venku před autobusem, a anglicky jsem se ho zeptala, jak se dostat z Malagy do Nerjy. Odpověděl mi záplavou španělských slov, ze kterých jsem rozuměla jen slovo „červenec“ a nějak jsem pochopila, že přímá linka jezdí až od července. A že musíme na autobusové nádraží do centra Malagy.

Přiučit se něco nového a zkusit si trochu komunikace v pomalejším tempu jsem mohla až v našem hotýlku. Naše pokojská, Guadalupe, pobíhala skoro celý den nahoru a dolů a uklízela, doplňovala ručníky atd. a přitom byla extrémně ochotná a v dobré náladě.

Sice trochu uměla anglicky, ale byla ráda, že na mě může mluvit španělsky. Naštěstí se mnou mluvila v jednoduchých větách nebo polovětách, takže jsem vždycky nějak pochopila, co má na mysli.

Velká zkouška přišla, když jsme si půjčili skútr a nemohli jsme otevřít prostor pod sedačkou. Po marném zkoušení všech možností a neúspěšném dotazování v angličtině na benzínce jsem se obrátila na mladíka v garáži kousek od našeho hotelu. Na dotaz, jestli mluví anglicky, zakroutil hlavou, že ne. Ani nevím jak, ale vzpomněla jsem si, jak říct ve španělštině: můžeš nám pomoci? a ukázala jsem na motorku venku. Mladík přikývl, přišel se mnou k motorce, otočil klíčkem v zapalování opačným směrem a sedadlo se otevřelo.

Takže bez čeho se při učení jazyka neobejdete? Bez slov a vět pro konkrétní situace. Není potřeba znát slovíčka jako kombajn nebo kouzelník, ale "Můžete mi pomoci" nebo "Jak se dostanu na letiště" nebo "Kolik to stojí". Když se předem naučíte tyhle vět pro určité modelové situace, máte z poloviny vyhráno.

Tahle zkušenost pro mě byla velká lekce. Potvrdila mi dvě věci: že do hlavy mi to samo nenaskáče a že tak, jak jsem se učila anglicky nebo francouzsky, se musím učit i teď. Ověřeným způsobem. A příští rok už chci ve Španělsku mluvit jen španělsky.

Zajímá mě, jak jste na tom vy. Stalo se vám taky někdy, že jste se na učení vykašlali nebo vás to přestalo bavit? Napište mi do komentářů nebo e-mail.